Ned�v��iv� se zahled�l na rozpa�it�ho hajn�ho a neochotn� ve�el dovnit�. Kdy� se usadili v mal� kuchyni, vyzdoben� lesn�mi trofejemi, hajn� p�inesl skleni�ky a nalil do nich von�c� borovi�ku. P�nov� se nedali dvakr�t pob�zet. P�ipili si s hajn�m, jako by byl jeden z nich. Kdy� jim nalil podruh�, Stanislav Thurzo, u� v lep�� n�lad�, ho p�ede�el ot�zkou:
"Kde jsi na�el to znetvo�en� d�v�e, Jozefe?! Musela si hrozn� vytrp�t, ne� ode�la na onen sv�t, chud�rka." "V �ertov� roklin�, urozen� pane! Vracel jsem se pr�v� z Hr�dku a tam dole, p��mo na stezce jsem ji na�el. N�kdo ji musel shodit ze strm�ho borovicov�ho sr�zu naho�e na okraji lesa. Bylo mi j� l�to, tak jsem ji vzal sem
do h�jovny. �ekl jsem si, �e jen co se naj�m, odnesu ji nahoru na Temat�n."
"Ob�v�m se, mil� Stanislave," zam�chal se do rozhovoru Urban, "�e to ne��astn� d�v�e muselo kr�tce p�ed smrt� viset vyta�en� za ruce. Z�p�st� m� doslova p�e�ezan� a nohy jsou p��ern� otekl�. R�ny po �derech bi�em nebo pruty jsou velmi hlubok�."
"To je pravda, Urbane!" p�esv�d�oval hajn�. "Prohl�dl jsem si to ut�ran� t�lo velmi pozorn� a p�izn�m se, i kdy� jsem u� za�il a vid�l leccos, nebylo mi p�i tom pohledu v�echno jedno. Co jin�ho ne� �ibenici si zaslou�� ten ��bel, kter� to nevinn� d�v�e tak krut� zahubil?!"
"Zn� ji, Jozefe?" vypt�val se p�n Temat�na podez��vav�. "Kde se tady vzala?! �iroko daleko tady nen� ani �iv� du�e a na hrad� by o n� museli v�d�t."
Hajn� zav�hal. Nem�l odvahu ��ci Thurzovi, �e je to kr�sn� Ester, kterou si najala Listiusov�, jeho man�elka, ihned po jeho odchodu do Pre�purku. Byl si jist, �e by to pro n�j nedopadlo dob�e a mohl by se dostat do velk�ch nep��jemnost�, mo�n� i do podez�en� z vra�dy.
"Hrom do police!" zaklel Urban, kdy� zpozoroval rozpaky hajn�ho. "V�dy� takov�mto krut�m zp�sobem mu�ili d�vky na �achtick�m hrad�. Krvav� B�thoryov� by n�m o tomto zmrza�en�m stvo�en� mo�n� mohla ��ct mnohem v�c!"
"To je svat� pravda, urozen� pane!" p�isv�d�oval hajn� pohotov�, jen aby nemusel s pravdou ven. "Zaru�en� je to jedno z t�ch d�v�at, co posluhova�i nesta�ili poh�b�t a uklidit ze sv�ta."
"Dobr� my�lenka, Jozefe," p�isv�d�il hrab� Stanislav Thurzo uznale, "ale p�ece jen nere�ln�! Al�b�ta
B�thoryov� je u� t�et� t�den uv�zn�na v podzemn�m �al��i. Tahle d�vka nem��e b�t nebo�kou t�i t�dny. Na v��nost ode�la maxim�ln� p�ed p�r dny! To m��e posoudit i l�ka�!"
"Tak tedy, pokud m�m b�t up��mn�," odhodlal se hajn� k nejhor��mu, "to d�v�e muselo zem��t bu� p�edev��rem, nebo v�era! P�ed t�emi dny jsem ji je�t� vid�l na hrad�!"
"To nen� mo�n�, Jozefe!" protestoval Stanislav Thurzo. "V �ivot� jsem na m�m hrad� ani nikde jinde na sv�m panstv� to d�v�e nevid�l!"
"Je to Ester, urozen� pane!" nam�tal hajn� rozhodn�. "Kapit�n hradn� str�e Juraj Pol�k, kter� je na��m dobr�m p��telem, m� informoval o jej�m p��chodu ihned druh� den potom, co jste odjel za povinnostmi do Pre�purku. Mysl�m, �e v�m pov� v�c ne� j�. Mn� �ekl jenom tolik, �e se s d�v�etem �patn� zach�zelo a �e m� obavy o jej� zdrav�."
"Pro� jsi mi to ne�ekl hned, Jozefe?! Tohle by m� ani ve snu nenapadlo! Co si mysl� o cel� t�to z�le�itosti?! Ale mluv up��mn�, jako chlap!" vyb�zel Stanislav Thurzo hajn�ho a jedn�m lokem vypil von�c� siln� n�poj.
"Tak tedy, kdy� to chcete v�d�t, urozen� pane, pov�m v�m to otev�en�. Snad mi ned�te setnout hlavu, kdy� v�m �eknu na rovinu, �e ta ne��astn� Ester nena�la smrt v ruk�ch krut� �achtick� pan�, ale na Temat�n�! Kapit�n hradn� str�e v�m to potvrd�!"
P�i t�ch slovech Stanislav Thurzo zadr�el na chv�li dech a prudce polo�il pr�zdn� poh�r na st�l. O�i m�l vyt�e�t�n� nar�staj�c�m roz�ilen�m a jeho pobo�n�k o�ek�val stra�n� v�buch p�nova hn�vu.
"�e m� to hned nenapadlo!" zasy�el tlumen�m hlasem. "V�d�l jsem, �e jsi chlap na sv�m m�st�, Jozefe,
a mohu se na tebe v�dy spolehnout! Jestli je to pravda, co jsi nyn� �ekl, bohat� se ti odm�n�m!"
"Jen klid, Stanislave!" m�rnil ho pobo�n�k Urban. "Je nutn� si v�e velmi dob�e promyslet a ov��it. Je to velmi v�n� obvin�n�. Pokud na Temat�n� n�kdo t�r� a vra�d� nevinn� d�v�ata, m�me se �eho ob�vat od vrchnosti i od poddan�ch."
"Na va�e zdrav�, urozen� pane!" p�ip�jel mu hajn�, kter� mezit�m nalil borovi�ku do p�nova i sv�ho poh�ru. "A taky na tvoje, Urbane! A na na�e dobr� a pevn� p��telstv�!"
Stanislav Thurzo uchopil poh�r, p��sn� pohl�dl na hajn�ho a jedn�m lokem ho vypil do dna. Pak r�zn� vysko�il ze �idle a popo�el ke dve��m.
"Z�sta� tady, Urbane, dokud se nevr�t�m! Chci se p�esv�d�it, co se za m� nep��tomnosti naho�e na hrad� d�je. Vr�t�m se spolu s kapit�nem, abychom m�li d�v�ryhodn�ho sv�dka!"
Zabouchl za sebou dve�e a pobo�n�k Urban s hajn�m z�stali sed�t za stolem jako p�ikov�ni. Nejd��ve si jenom n�m� vym�nili pohledy, potom Thurz�v d�v�rn�k spustil:
"�aljsi do �iv�ho, Jozefe. Obdivuju tvoji odvahu a state�nost! Na tvoje zdrav�!"